Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Jiřím Lehejčkem

19. 05. 2019
Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Jiřím Lehejčkem
Rozhovor s kandidátem do Evropského parlamentu Jiřím Lehejčkem

Piráti ze Zlínského kraje budou mít na kandidátce do Evropského parlamentu dvě želízka v ohni. Jsou jimi vystudovaná pedagožka, ale nyní profesionální fotografka Linda Matušková z Kroměříže a polární ekolog a vysokoškolský lektor Jiří Lehejček z Lukova. Přinášíme vám rozhovor s druhým jmenovaným…

Čím se v každodenním životě zabýváš? Jak bys chtěl představit sám sebe voličům, kteří přemýšlí, komu dát svůj hlas?

V současnosti zastávám volenou funkci viceprezidenta IFOAM EU, což je celoevropská sektorová organizace ekologického zemědělství. Máme v bruselské kanceláři cca 25 zaměstnanců, kteří se starají o to, aby evropské zemědělství bylo udržitelnější a evropská krajina se tak stala odolnější a zdravější. Hlavním politickým prostředkem je nám k tomu v podstatě nepřetržité vyjednávání s evropskými institucemi (Evropskou Komisí, Radou a Parlamentem). Konkrétně jde o přípravu pozičních dokumentů a jejich prosazování u evropských politiků. Současným tématem číslo jedna je vyjednávání o podobě příští Společné zemědělské politiky EU, která tvoří kolem 40 % rozpočtu EU a bude ji schvalovat právě příští Evropský Parlament. Jsem také akademikem na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zabývám se paleoklimatologií Arktidy (rekonstrukcemi klimatu) a vyučuji předměty ekologie, fyzická geografie a globální environmentální výzvy. Řeším v současnosti evropské výzkumné projekty (např.: H2020). Účastnil jsem se pěti výzkumných expedic do Arktidy, z nichž jsem dvě vedl, a ze kterých vznikla řada odborných publikací. Doktorát jsem získal za práci zabývající se dendrochronologií arktické tundry. Předtím jsem vystudoval fyzickou geografii a geoekologii na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Karlovy a také pěstování lesa na Fakultě lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě. V rámci svého studia jsem strávil semestr na University of Iceland a totéž na kanadské Vancouver Island University. Zahraniční doktorské stáže jsem si odbyl na ETH Zürich ve Švýcarsku a University of Greifswald v Německu. Ochranou a studiem životního prostředí a podporou ekosystémových funkcí krajiny se zabývám i v soukromém životě, kdy se snažím realizovat projektbiokoridor.cz. Je mi 32 let, jsem ženatý, mám dvě děti.

V jakých oblastech jsi aktivní, a v čem bys rád i nadále pokračoval?

Aktivní jsem v zemědělství a ochraně přírody, resp. snažím se, aby moje úsilí vedlo k posílení krajiny, rozvoji venkova a pozitivní dynamice měst. Vnímám to jako klíčovou oblast pro naši schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám, které se u nás projevují zejména suchem. Těmto oblastem se určitě plánuji věnovat i nadále.

Kde vidíš svou roli europoslance, když se ti podaří ve volbách uspět? Na čem chceš především pracovat? Máš představu, s jakými platformami je možné uvnitř parlamentu navázat spolupráci?

Nejraději bych pracoval ve výboru Agri (zemědělství) a Envi (životní prostředí). Konkrétně bych se zaměřil na účelné nastavení společné zemědělské politiky (SZP) EU, tak aby veřejné peníze skutečně podporovaly veřejné statky, tedy čistý vzduch a vodu, kvalitu života lidí i zvířat, biodiverzitu, sekvestraci uhlíku atd. V tomto současná SZP fatálně selhává, přičemž projevy klimatické změny jsou stále razantnější a my se tváříme, jako by se nic nedělo. Nebo spíš setrvačnost v kombinaci s neschopností věci řešit a lobbistickým tlakem agrokoncernů vedou ke statutu quo, který tlačí nad propast.

Co pro tebe osobně Evropská Unie znamená a jakých možností, které nám dává, si vážíš nejvíc?

Jsem Čech, ale cítím se být i Evropanem. Kulturně, historicky i lidsky. Evropská Unie pro mě znamená projekt, který místo válečného kolbiště nabízí debatu v jednacích místnostech a řešení problémů společným úsilím. Poprvé v historii můžeme spolurozhodovat o budoucnosti kontinentu. Jasně, největší státy jsou pořád ekonomicky i politicky nejsilnější, ale momentálně záleží jen na nás, kolik spojenců najdeme pro naše nápady a kam bude Evropa směřovat. Takovou příležitost jsme nikdy v minulosti neměli, snad za Lucemburků. Pak je tu samozřejmě taková druhá liga výhod jako odolnější legislativa vůči korupci, důraz na ochranu klimatu a životního prostředí, nebo bezprecedentní ekonomický rozvoj umožněn volným pohybem zboží, osob i kapitálu. Někdy je to vykoupeno nadměrnou byrokracií a nedostatečným pochopením pro lokální specifika, ale i v tom vidím posun. Myslím ale, že z pohledu celkových přínosů je to banalita, se kterou si poradíme, nebo si na ni zvykneme.

Co plyne z brexitu pro Českou republiku, co by si z něj měli Češi vzít?

To neví v podstatě nikdo, protože se Britové zatím nerozhodli, jak odejdou. Můj názor je, že neodejdou. Jeremy Corbyn (předseda opoziční Labouristické strany) si u britské premiérky vynutí, že labouristé podpoří rozvodovou dohodu v současném znění, ale jen za podmínky, že budou moct Britové v referendu hlasovat, zda chtějí tuto dohodu, nebo raději za daných podmínek zůstat v EU. Referendum pak Brexit zvrátí. To je můj odhad.

Co podle tebe funguje v Evropské unii nejhůře a jde to vůbec zlepšit?

Dle mojí odbornosti mohu odpovědně posoudit jen Společnou zemědělskou politiku a ta podle mě naprosto selhává ve svých cílech. Musí být ambiciózní, protože jedině tak budeme schopni čelit klimatickým změnám. Zatím vede jen ke kumulaci kapitálů úzkých zájmových skupin.

Jakým způsobem budeš komunikovat s občany otázku migrace a jaký bychom k této problematice měli mít postoj nebo co bychom případně měli změnit/prosadit?

Jsme šestou nejbezpečnější zemí světa a šířit strach, tak jak to někteří populisté dělají, nepovažuji za vhodné. Je důležité říct, že Piráti nejsou vítači. Jako strana jsme již v roce 2015 vydali stanovisko s naším postojem k migraci, s tímto stanoviskem se plně ztotožňuji.

Co bys uvedl jako hlavní argumenty pro voliče, aby se voleb zúčastnili? Má vůbec země jako my šanci nějak zásadně ovlivňovat rozhodování orgánů Evropského parlamentu v počtu 21 českých poslanců?

Myslím, že jsem to popsal výše. Europoslanci, ale nejsou jediní naši čeští zástupci, kteří Evropskou Unii ovlivňují. Velké slovo má tzv. Evropská Rada, která je složena ze zástupců národních vlád. I tam je třeba vyvíjet na naše volené zástupce tlak. A proč se voleb zúčastnit? Vybíráme si, zda přenecháme Evropu rádoby vlastencům a populistům, kteří šíří nenávist a připravují podhoubí pro válku, nebo lidem, kteří se chtějí domluvit a najít řešení přicházejících problémů. Ano, často řešení nedokonalé, kompromisní, složité a drahé. Ale lidská společnost a naše vlastní životy jsou taky nedokonalé, plné kompromisů a komplikované, tak co chceme čekat od politiky?


Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Podpořte nás!

Autor článku

Jaromír HorkýJaromir Horky

Jaromír Horký

Krajská mediální spojka, psavec


jaromir.horky@pirati.cz

Navrhni úpravu