V dnešním hlášení od kormidel jsme pro vás vyzpovídali "rodačku" z Montrealu a členku Zlínských Pirátů Martinu Urbánkovou.
Marťo, představ se nám.
Narodila jsem se v Montrealu českým rodičům, je mi 37 let a od svých 3 let bydlím s přestávkami ve Zlíně. Vystudovala jsem cestovní ruch v Rožnově pod Radhoštěm, ale této profesi jsem se kromě krátkého období v zahraničí nevěnovala. V současné době působím v rodinné firmě na generální opravy a modernizaci CNC obráběcích strojů. Mám fenku, křížence která je mým největším koníčkem. Také se ráda projedu na koloběžce a rekreačně zapinkám tenis.
<embed alt="Martina Urbánková" embedtype="image" format="left" id="5962" />
Jaký byl tvůj hlavní důvod ke vstupu k Pirátům?
Teď, když se dívám zpětně, byla jsem vlastně naštvaná. Jednoho jistého vrcholového představitele jsem měla v ústech neustále, vztekala jsem se, “jak je todleto možné”, kroutila jsem hlavou, dohadovala se s blízkými a samozřejmě to ničemu moc nevedlo. Rozhodla jsem se, že svou nespokojenost přetavím v činy a podpořím něco pozitivního, než abych jen nadávala u stolu “v hospodě”, jak se říká. Došla jsem na veřejnou schůzi Pirátů ve Zlíně a ti mě vzali mezi sebe. A už to jelo! :)
Jak vnímají lidé Piráty ve Zlíně? Změnilo se něco od té doby, co máme své zástupce na radnici?
No musím říci, že v prvních kampaních jsem měla trochu pocit, že jsme ti hipíci co běhají s novinami po městě. Ostatní strany se držely své zaběhnuté tradice stánků s balónky a hosteskami, my běhali mezi lidmi a chtěli si povídat. Časem ale začali chodit lidi sami, diskutovat, a vyjadřovat podporu. Samozřejmě i naopak, ale to k tomu patří. Chci vyjádřit svou hlubokou úctu kolegům, kteří tráví svůj čas na radnici a na projektech pro lidi. Jednak jsou za nimi vidět výsledky, na které jsme všichni pyšní, ale hlavně se povědomí o Pirátech tímto změnilo. Dnes, když někam přijdu, lidé chtějí diskutovat o mnohem rozsáhlejších problémech a berou nás vážně.
<embed alt="Martina Urbánková" embedtype="image" format="left" id="5963" />
Jak vnímáš život v naší republice?
Máme tendenci neustále na něco brblat, ale to je snad ta povaha. Ve světle posledních událostí v Sýrii se snad i stydím pronést nějakou výtku. Lidé jsou zde ostražití, ve srovnání se zahraničím jim chybí sebevědomí, narozdíl od toho falešného, které pak zbytečně rozděluje sousedy a rodiny s jiným názorem. Ale vždyť máme krásnou zemi, rozmanitou kulturu a velká srdce. Máme se dobře.
Je něco, co bys ráda vzkázala našim voličům a občanům?
Napadají mě samá sluníčkářská klišé :-). Ale ne, mluvte spolu a respektujte se navzájem, i s rozdílnými pohledy na svět je potřeba vedle sebe žít. Každý člověk má svůj názor z nějakého důvodu. Když jste nespokojení, dělejte něco pro svou komunitu, rodinu, systém. Je to na Vás.
<embed alt="Martina Urbánková" embedtype="image" format="left" id="5964" />