Velmi diskutovaným tématem posledních měsíců se stal nový systém přihlášek na střední školy, které letos vůbec poprvé uchazeči o studium podávali elektronicky. Jak tuto novinku vnímá, kolik celkem přihlášek školy ve Zlínském kraji přijaly a o jaký typ studia mají žáci největší zájem, jsme se v rozhovoru pro Magazín21 zeptali krajské radní pro školství Zuzany Fišerové. Zamířili jsme ale také do oblasti kultury, za kterou v Radě Zlínského kraje rovněž zodpovídá.

Paní radní, letos bylo poprvé možné podávat přihlášky na střední školy elektronicky. Jak tuto novinku hodnotíte?

Digitalizace přijímacího řízení je určitě krok správným směrem. Přes všechny dosavadní problémy se ke změně staví v zásadě pozitivně i většina středních škol a domnívám se, že i většina rodičů. Nejvíce dosavadních zádrhelů v celém systému pramenilo z rychlého a neozkoušeného zavedení změn. Do příštího roku bude určitě nutné celý systém doladit. Na celkové hodnocení je ale ještě brzy, přijímací řízení je teprve na začátku.

V čem ještě bylo letošní podávání přihlášek oproti předchozím rokům jiné? Kolik podali uchazeči o studium ve Zlínském kraji celkem přihlášek? A o jaké školy či typy studia je největší zájem?

Přihlášku bylo poprvé možno podat až na tři školy, u kterých si uchazeči navíc určili prioritu. Do denního studia na střední školy všech zřizovatelů ve Zlínském kraji letos uchazeči podali celkem 21 087 přihlášek, z toho v první prioritě celkem 8 141 přihlášek na celkem 8 642 míst, která mají školy k dispozici. Z převisu pěti set nabízených míst oproti poptávce jasně vidíme, že kapacity středních škol jsou v našem kraji dostatečné. A to i díky tomu, že jsme na trendy v poptávce po vzdělávání reagovali v předstihu, v příštím školním roce se například otevřou nové třídy lyceí. Tradičně vysoká je poptávka po všeobecném vzdělávání, které má připravit absolventy na další studium na vysoké škole. To však nenabízejí jen gymnázia, ale právě i lycea, kde absolventi získají také částečnou odbornost. My jdeme tímto směrem a od školního roku 2024/2025 se třídy lyceí nově otevírají hned na pěti školách ve Zlínském kraji. Zároveň podporujeme i odborné vzdělávání, které má ve Zlínském kraji tradici.

Ne každý má však o svém budoucím povolání jasno. Kam se mohou obracet žáci, kteří ještě nejsou rozhodnutí a potřebovali by pomoc, radu, konzultaci?

Doporučuji, aby se obraceli především na výchovné a kariérové poradce na základních školách. Tito pedagogové mohou nasměrovat žáky a jejich rodiče k dalším informačním zdrojům, případně na poradenská pracoviště. Mám radost, že s námi spolupracuje Hospodářská komora a firmy žákům otvírají své provozy k návštěvám. Když si totiž dovedete představit provázanost školy s praxí a poznáte příběhy absolventů, je pak volba budoucího povolání jednodušší.

Začátkem letošního roku zveřejnilo Ministerstvo školství svůj záměr, aby byly chybějící finanční prostředky na platy nepedagogických pracovníků škol kryty z rozpočtu krajů a obcí. Jak se k tomu staví Zlínský kraj?

Nechceme za stát dokrývat finanční prostředky na nepedagogické pracovníky škol a školských zařízení. V tomto smyslu se také vyjádřilo Zastupitelstvo Zlínského kraje na svém březnovém zasedání. Postup ministerstva, respektive státu, nepovažuji za korektní vůči krajům a obcím, a především pak vůči školám, školským zařízením a lidem, kteří v nich pracují. Ministerstvo svým postupem vneslo do školského terénu velkou nejistotu a je na něm, aby věc řešilo a vyřešilo. Zvažovaný přesun financování nepedagogických pracovníků na kraje či obce vnese do celého systému nerovnováhu a může zbytečně vyvolat konkurenční prostředí. V konečném důsledku na tom budeme tratit všichni. Byla bych ráda, kdybychom se mohli soustředit na modernizaci školství, a ne místo toho věčně řešit, na koho přesunout který výdaj.

Přesuňme se teď do oblasti kultury, za niž rovněž zodpovídáte. Brzy to bude rok, co se návštěvníkům otevřel obnovený památník na Ploštině. Jaké jste na jeho novou podobu, kterou financoval Zlínský kraj, zaznamenala ohlasy?

Setkávám se jenom s pozitivními ohlasy. Nový objekt i expozice jsou vysoce hodnoceny jak z hlediska architektonického, tak expozičního. V celostátní soutěži Stavba roku byla Ploština oceněna za mimořádný celospolečenský přínos, formu představení a podobu ztvárnění expozice. Nový objekt je velmi citlivě zapuštěn do terénu a osobně upřímně oceňuji dosažení silných emocí minimalistickými prostředky. Je zde velice chytře vyvážená část nabitá informacemi s částí pro zamyšlení se a ztišení. Musím říct, že samotnou mne příjemně překvapila vysoká návštěvnost. Od otevření do konce sezóny navštívilo Ploštinu téměř 40 tisíc návštěvníků. Rádi bychom ještě pozvedli spolupráci se školami. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo hodně zajímavé edukační programy pro různé věkové kategorie žáků.

Které další projekty v oblasti kultury Zlínský kraj v nejbližší době chystá?

Velké naděje vkládáme do dvou velkých investičních projektů financovaných za pomoci Národního plánu obnovy – Kulturního a kreativního centra v Čiperově vile, jehož náklady přesáhnou 200 milionů korun, a Kulturního a kreativního centra ve Hvězdárně Valašské Meziříčí s rozpočtem 102 milionů korun. Stavební práce za 28,5 milionu korun už začaly na nové stálé expozici Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Chystá se také třetí etapa obnovy a revitalizace zámku Vsetín, kde budou náklady přes 26 milionů korun, rekonstrukce konírny u hospodářského dvora v Rymicích za 16,5 milionu korun nebo revitalizace hradu Malenovice za více než 40 milionů. Všechny tyto projekty financujeme z evropských dotací, rozvoj kultury tedy nezatěžuje krajský rozpočet.

Máte za sebou v poslední době nějaký kulturní zážitek, který byste mohla doporučit našim čtenářům?

Zhlédla jsem několik filmů či seriálů, které Zlínský kraj spolufinancoval ze svého dotačního programu na podporu audiovizuální tvorby – Úsvit, Sex O‘Clock, Tonda, Slávka a kouzelné světlo... Každý je pro jinou cílovou skupinu, ale všechny rozhodně stojí za vidění, a to nejenom proto, že v nich spatříte krásná místa našeho kraje, kde se snímky natáčely. Pro všechny věkové kategorie bych možná doporučila animovaný film Tonda, Slávka a kouzelné světlo, protože příběh se zabývá tématem „být jiný“, což je obzvláště v této době aktuální. Velkou událostí, na niž se těším, je společný projekt Filharmonie Bohuslava Martinů a Městského divadla Zlín, které v dubnu uvedou hru dramatika a zlínského rodáka Toma Stopparda. Věřím, že se hra stane kulturní událostí letošního roku.

Autor rozhovoru: Magazín21, Jan Vandík