Paní náměstkyně, na konci června Zlínský kraj zahájil výstavbu Domova pro seniory v Liptále. Která další nová zařízení sociálních služeb plánuje?
Kromě Domova pro seniory v Liptále chystáme nové domovy pro seniory v obci Hovězí, v areálu Uherskohradišťské nemocnice, v obci Velehrad a také na Zlínsku. Dále vznikne odlehčovací pobytová služba a domov pro děti se zdravotním postižením v uherskohradišťské místní části Jarošov, v Bystřici pod Hostýnem to bude pobytová služba komunitního typu a v Penzionu Magnolie ve valašskomeziříčské části Krásno nad Bečvou chráněné bydlení. Chceme také otevřít Centrum duševního zdraví pro děti, které by zřizovala naše příspěvková organizace Poradenské a krizové centrum.
Co bude mít toto centrum na starost?
Reagujeme tím na zvyšující se počet dětí a mladistvých, kteří se potýkají s psychickými obtížemi. Je nesmírně důležité, aby v našem kraji byla dobře dostupná rychlá psychologická pomoc, schopná zachytit problém hned na začátku, než naroste do větších rozměrů. Čekací doba na první vyšetření u psychologa nebo dětského psychiatra se však aktuálně pohybuje v řádech měsíců. Právě v tom by mělo Centrum duševního zdraví pro děti výrazně pomoci.
Jak se kraj připravuje na stárnutí populace, tedy na to, že bude přibývat lidí, kteří budou ve stáří potřebovat pomoc?
Zlínský kraj bude do pár let nejstarším krajem v České republice. Přípravu na stárnutí populace musí řešit primárně stát, ale jako současné vedení kraje se na tuto situaci intenzivně připravujeme. Víme, že většina lidí preferuje setrvat ve svém přirozeném prostředí. Doma je doma. A to s podporou terénních služeb. Proto poslední tři roky navyšujeme úvazky právě v těchto službách, abychom rodinám umožnili zůstat spolu.
Co konkrétně si pod pojmem terénní služby můžeme představit?
Jsou to služby poskytované přímo v přirozeném prostředí klientů, tedy v jejich domácnostech, v komunitách, nebo na místech, kde se běžně pohybují. Tyto služby jsou důležité pro udržení kvality života klientů a umožňují jim zůstat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí. Často jsou poskytovány ve spolupráci s dalšími institucemi, jako jsou zdravotnická zařízení, školy, neziskové organizace a místní samospráva.
V loňském rozhovoru pro náš magazín jste hovořila o tom, že je potřeba nastavit jasnější a spravedlivější systém financování sociálních služeb. Nastal v tom posun k lepšímu?
Bohužel stále ne. Jedná se o změnu, která musí být upravena legislativně na celostátní úrovni. Nyní máme čtrnáct různých systémů napříč kraji a je na státu, aby nastavil jasná pravidla. Fotbal taky hrajete podle stejných pravidel v Liberci i ve Zlíně. Nyní není dána povinnost financování ze strany obcí, ani kraje. O to více si vážím přístupu starostek a starostů, kteří přistupují k financování sociálních služeb zodpovědně.
Tématem, kterému se dlouhodobě věnujete, je zavádění moderních asistivních technologií do sociálních služeb. Co je tady nového?
V sociální oblasti jsou nejdůležitější lidské ruce a empatie. Uvědomujeme si však, že do budoucna se bez chytrých pomocných technologií neobejdeme. Ve Zlíně vznikne v září unikátní ukázkový byt chytrých technologií využitelných v sociálních službách. Přístupný bude jak profesionálům ze sociálních služeb a zdravotnictví, tak lidem, kteří pečují o své blízké doma. Inovativními technologiemi chceme postupně vybavit všechny své sociální služby.
Co všechno zahrnují asistivní technologie?
Asistivních technologií je celá řada. Rozumíme jimi například bezpečnostní kamery s detektorem pohybu, detektory pádu, monitory spánku, chytré přístroje umožňující měření krevního tlaku, teploty, saturace krve kyslíkem, ale například i závěsné systémy pro přesun imobilních klientů. Tyto technologie významně pomáhají zvýšit bezpečí osob se zvláštními potřebami i kvalitu péče o ně a zároveň snižují pracovní zátěž těch, kteří o tyto lidi pečují.
Na jaře kraj podepsal memorandum o spolupráci na rozvoji sociálního podnikání. Jak konkrétně chcete sociální podnikání podporovat?
V předchozích letech jsme podpořili řadu aktivit v oblasti sociálního podnikání, především konference, semináře a vzdělávací akce pro sociální podniky. Dobrým příkladem může být Akademie sociálních podniků, kterou s Czechinvestem pořádáme od roku 2022. Nyní chceme navázat na předchozí aktivity a zapojit se do nového projektu a spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Co se týká konkrétních aktivit, i pro letošní rok jsou připraveny semináře a workshopy přímo určené pro sociální podniky.
Kromě sociální oblasti zodpovídáte v Radě Zlínského kraje také za životní prostředí a zemědělství. Letos poprvé kraj vyhlásil dotační program na podporu regionálních zemědělců, potravinářů a vinařů. Jaký o něj byl zájem?
V letošním roce rozdělíme více než 2,1 milionu korun mezi třináct projektů, které jsou zaměřeny na podporu regionální zemědělské, vinařské a potravinářské produkce. Chceme tím přispět zejména k dlouhodobě udržitelnému rozvoji zemědělství a tradiční potravinářské výroby v kraji, popularizaci práce v zemědělství či využití typických regionálních produktů pro zvýšení návštěvnosti Zlínského kraje. Jedná se o první systémovou podporu a čekáme, že zájem meziročně poroste.
Podporuje hejtmanství místní producenty ještě nějak jinak?
Od roku 2022 místní výrobce podporujeme také prostřednictvím značky Chuť Zlínského kraje, která je pro spotřebitele zárukou kvality a dokladem, že výrobek vznikl v našem kraji a z lokálních surovin. Každoročně podporujeme také akce Agrárních komor, jako jsou Dožínky Zlínského kraje, TOP Víno Slovácka a Chovatelský den na Valašsku. Určitě všechny zvu na Den Zlínského kraje, kde se na platformě opět sejde to nejlepší od regionálních producentů. Věřím, že si naše tradiční a regionální produkty najdou své místo v našich kuchyních.
Autor rozhovor: Bc. Jan Vandík