Poslanecké okénko: Dubnová Sněmovna očima Františka Elfmarka

30. dubna 2021
Poslanecké okénko: Dubnová Sněmovna očima Františka Elfmarka

Přečtěte si, co nového se událo za poslední měsíc v Poslanecké sněmovně očima našeho poslance a lídra pro sněmovní volby 2021 Františka Elfmarka.

<h1>Ohlédnutí za dubnem</h1>

Tento měsíc se Poslanecká sněmovna zabývala nejen tématy souvisejícími s covidem, ale také se projednával například návrh manželství pro všechny, zřizovala se komise k Bečvě, řešil se myslivecký zákon a invazní druhy. Všemi také otřásla zjištění ohledně výbuchů muničních skladů ve Vlachovicích - Vrběticích. Také jsem spolupořádal webinář na oběhové hospodářství a představení cirkularity v Pirátíně.

<h2>Životní prostředí</h2>

Jak by měla fungovat obec, která to s oběhovým hospodářstvím myslí vážně? Chytrá řešení odpadového hospodářství, motivace občanů ke třídění, vzdělávací akce, odpovědné zadávání veřejných zakázek. To vše a mnohé další jsou témata, která jsme probírali spolu s mými pirátskými kolegy Martinem Šmídou a Betty Crhovou na webináři s názvem Pirátín - cirkulární obec. Model ideálně fungující obce jsme totiž nazvali Pirátín a na návštěvu se do něj budete moci zajít podívat již brzy - alespoň na webu piratin.cz. Více se dočtete v článku Jak funguje cirkulární obec? Jednu takovou jsme virtuálně založili, jmenuje se Pirátín a odpad v ní je surovinou!. V Pirátíně obyvatelé svědomitě třídí také třeba baterie a elektrozařízení, neboť vědí, jaké problémy mohou způsobit ve směsném odpadu, a co se z nich dá recyklovat.

Na téma třídění a recyklace baterií jsem se zaměřil na blogu v dalším dílu seriálu o recyklaci. Samozřejmostí by pro nás všechny také mělo být odpovědné zacházení s textilem - výroba oblečení je ve většině případů velmi nešetrná k životnímu prostředí a móda je dnes tak rychlá, že každý z nás vyhodí průměrně více než 10 kg oblečení ročně. Textil se navíc téměř nedá recyklovat pro výrobu dalšího textilu. Snad alespoň v této oblasti se však blýská na lepší časy, neboť na metodách recyklace textilu nyní pracují například rakouští vědci, kteří vymysleli metodu na separaci umělých vláken z bavlněného textilu. Na tuto problematiku jsem upozornil v článku Chystáte se na jarní úklid? Pojměte ho cirkulárně!.

V dubnu také tradičně proběhl Den Země, který jsem oslavil zejména prací na zahradě a snahou udělat své okolí o něco hezčí.

Ministerstvo životního prostředí na začátku měsíce informovalo, že byla vydána nová vyhláška a tedy konečně dojde k vyplácení škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, které v sobě bude zahrnovat i vedlejší náklady - např. na kafilerii nebo na veterináře pro zraněná zvířata. To považuji za další krok, který může zmírnit negativní postoje ke zvláště chráněným živočichům, zejména k vlkům. Nejdůležitější je samozřejmě prevence, a proto kvituji, že výzva OPŽP by v příštím období měla být dosažitelná i pro drobnější chovatele.

Pokračování měla v dubnu i sága s názvem Bečva. K mému překvapení nakonec skutečně došlo ke hlasování o zřízení vyšetřovací komise k zářijové havárii na řece, které dopadlo úspěšně. Do komise se za náš poslanecký klub budu hlásit a věřím, že práce komise pomůže objasnit, zda byl postup zapojených orgánů efektivní, jak probíhalo bezprostřední šetření na místě či zda nedošlo k pochybení některých orgánů.

Na Výboru pro životní prostředí jsme probírali novely Zákona o myslivosti a o invazních druzích. Rizikové návrhy poslance Kotta (ANO), které znamenaly ohrožení chráněných druhů a možnost nekontrolovaného kácení dřevin, naštěstí podpořeny nebyly. Já jsem samozřejmě hlasoval proti. Výbor pro životní prostředí podpořil také některé pirátské návrhy, například zlepšení podmínek pro lišky držené v zajetí. Zákaz norování liščat bohužel podpořen nebyl.

Nezanedbávali jsme ani práci v rezortních týmech a pracovních skupinách. Vzhledem k tomu, že implementační zákon evropské směrnice o omezení jednorázových plastů by měl co nevidět jít do prvního čtení, sešel jsem se se zástupci společností, jichž se směrnice dotkne a probírali jsme naše náhledy na český zákon. Sešli jsme se i se zástupci Pirátů v krajích a probírali situaci ohledně plánovaných zařízení na energetické využití odpadu. Kromě toho pracujeme v týmu kolegyně Dany Balcarové na tom, jak zlepšit podmínky pro hospodářská zvířata, převážená na dlouhé vzdálenosti. Finišujeme také práci na programu do sněmovních voleb, kde navrhuji především zavádění opatření pro funkční oběhové hospodářství.

<h2>Co se událo?</h2>

Víte, jak se zbavit zbytků léčiv v povrchových vodách? Antibiotika, hormony a metabolity těchto látek mohou být velmi nebezpečné (nejen) pro vodní organismy. Běžné čistírny odpadních vod tyto mikropolutanty bohužel nezachytí, a ty se tak dostávají do našich toků. Státní fond životního prostředí přispěje na hledání řešení.

Na půdě Senátu se řešila Petice za klima, která požaduje po vládě přechod na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050. Tento cíl podporuji, a proto jsem zajistil projednání petice na únorovém Výboru pro životní prostředí a na jejím základě také prosadil usnesení.

<h2>Inspirační a komunikační zdroje</h2>

Chcete vědět, co se ve vašem okolí děje? Co nového nám přinesl měsíc duben? Chcete se inspirovat? Sérii zajímavých článků, například v týdnu od 12. 4. - 18. 4. 2021, které mne zaujaly, a to nejen z oblasti životního prostředí, ale také z oběhového hospodářství, týden co týden vkládám na svůj blog. Jsou přehledně rozdělené do jednotlivých bloků.

Každé pondělí od 9:30 do 10:00 hodin mám vyhrazenou on-line půl hodinku na komunikační platformě Jitsi, kde vítám dotazy či podněty Pirátů z celého Zlínského kraje.

Můžete mě sledovat na mé politické Facebookové stránce, a rovněž na mém blogu. Pokud se přihlásíte k odběru mého newsletteru, nic Vám již neuteče a všechny aktuální zprávy k Vám přiletí na e-mail. Pirátské novinky můžete sledovat také na webových stránkách www.pirati.cz a www.piratskelisty.cz.

Hezké dny!

František Elfmark

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Jiří Jaroš pro Dobrý den s Kurýrem: V digitalizaci je Zlínský kraj lídrem

Jiří Jaroš pro Dobrý den s Kurýrem: V digitalizaci je Zlínský kraj lídrem

Zlínský kraj pořádně šlápl do digitalizace. Na spadnutí je nejen spuštění Portálu občana, ale také digitální technické mapy, která bude velkým pomocníkem obcím, podnikatelům i občanům. Jak prozradil krajský radní Jiří Jaroš, nejdál ze všech krajů je ten Zlínský také v rozvoji 5G sítí. „V budoucnu nebude muset být lékař u operace osobně, bude mít brýle pro virtuální realitu a nástroje ovládat na dálku. Roboti na bázi umělé inteligence mohou být také velmi užitečnými průvodci a pomocníky pro orientaci na velkých plochách, jako jsou letiště nebo nemocnice,“ představuje jednu z vizí Jaroš, který je zároveň rád také za to, že Zlínský kraj za poslední roky navýšil podporu sportu z někdejších 20 milionů na současných více jak 100 milionů korun ročně.