Hned několika úspěchů dosáhl v poslední době Zlínský kraj na poli kultury, ať už jedná o čerpání dotací pro velké investiční projekty nebo významná ocenění, ze kterých se radují jeho příspěvkové organizace. Jak tyto úspěchy vnímá, prozradila v rozhovoru pro Magazín21 Zuzana Fišerová, která v Radě Zlínského kraje za kulturu zodpovídá. A protože je v její gesci také oblast školství, stranou nemohla zůstat ani tato oblast.

Paní radní, nacházíme se na konci školního roku. Co vám v jeho průběhu přineslo největší radost?

Radost mám z nových projektů, které se podařilo rozpohybovat. Například jsme zavedli participativní rozpočty na školách, posílili žákovské samosprávy nebo zavedli kurzy sebeobrany na základních i středních školách. Věnovali jsme se také vzdělávání učitelů bez pedagogického vzdělání i těch, kteří teprve začínají. Prohlubujeme kariérové poradenství. Také rozšiřujeme vzdělávání na zdravotnických školách, letos se nově otevírá vyšší odborná škola zdravotnická v Uherském Hradišti, pro příští tok se připravuje v Kroměříži. Nesmím zapomenout ani na letošní nápor silného ročníku deváťáků na střední školy, na který jsme se připravovali dopředu například navýšením míst v gymnaziálních třídách. Myslím, že ve Zlínském kraji jsme situaci zvládli dobře.

V poslední době se stále častěji hovoří o nebezpečích, které na žáky číhají na internetu a sociálních sítích. Jak vnímáte tuto hrozbu ze svého pohledu?

Žijeme v době, kdy jsou internet a sociální média nedílnou součástí života mladých lidí. Pro školství je to velká výzva, umožňuje komunikovat a sdílet nápady, velkou výzvou je umělá inteligence. Inovativní metody pro naše školy jsme prohloubili mimo jiné díky projektu na Gymnáziu Ladislava Jaroše v Holešově v rámci aktivit Digitální škola. Výsledky projektu chceme aplikovat i na další školy. Zároveň se snažíme vnímat i rizika. Uspořádali jsme například školení pracovníků škol v rámci workshopu Kyber(NE)bezpečnost.

Zmínila jste participativní rozpočty na školách. Můžete přiblížit, o co jde a jak to funguje?

Myšlenku na větší zapojení studentů do chodu škol nosím v hlavě už dlouho. Myslím, že v debatě, jak změnit české školství, by měli promlouvat i ti, kterých se to bezprostředně dotýká, tedy mladí lidé. Proto jsme na školách zřizovaných Zlínským krajem umožnili realizovat studentské projekty prostřednictvím participativních rozpočtů. Částka závisí na velikosti školy, přibližně jde o 50 až 100 tisíc korun a podmínkou je fungování žákovské samosprávy. Musím říci, že moje iniciativa se setkala na školách s velkým ohlasem, prohloubila komunikaci žáků s vedením školy i mezi sebou navzájem a vznikají opravdu zajímavé projekty. Náš model se stal inspirací i pro jiné kraje a vědomí podpory ze strany kraje podnítilo naše studenty k dalším aktivitám, například uspořádali Zlínský studentský summit nebo připravují meziškolské sportovní klání s názvem neOlympiáda.

Přesuňme se teď do kultury. Co je nového v této oblasti?

Velkou radost mi udělal úspěch v Národním plánu obnovy, kde jsme získali dotaci pro vybudování Kulturního a kreativního centra v Čiperově vile a také na rozvoj Hvězdárny Valašské Meziříčí. Také jsme posílili finanční podporu pro ty, kteří organizují v kraji kulturní akce, a to včetně podpory klubové scény, nebo pečují o památky. Nově jsme podpořili spolky, které se starají o nestátní památky, a pomáhají tak zachovat naše kulturní dědictví. Navýšili jsme finance velkým subjektům, například Mezinárodnímu festivalu filmů pro děti a mládež, Městskému divadlu ve Zlíně a Slováckému divadlu a Letní filmové škole, Paměti národa nebo spolku Memoria. Velký úspěch (jak vědecký, tak u veřejnosti) přinesl archeologický výzkum v Roštění, který by bez podpory Zlínského kraje nebyl možný. Také jsme posílili podporu knihoven, zaměřujeme se na malé čtenáře a podporu komunitní role zejména menších knihoven. Připravujeme podporu Moravské gobelínové manufaktury a pokračujeme v rozvoji příspěvkových organizací kraje.

Zdá se, že v získávání dotací je kultura hodně úspěšná…

Máte pravdu, v oblasti kultury jsme v čerpání dotací opravdu velmi úspěšní, a to z evropských i národních zdrojů. Z mého pohledu je v době napjatých rozpočtů dotace prakticky jedinou cestou, jak zajistit kulturní oblasti rozvoj, a mám velkou radost, že se nám v této oblasti dlouhodobě daří. V posledních letech byly dokončeny investiční projekty za více než půl miliardy korun – nejnovější dokončenou investicí byla obnova památníku na Ploštině. Nově jsme získali 240 milionů z dotačního programu Národního plánu obnovy a také jsme uspěli s třemi projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu EU, díky kterému obnovíme expozici v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, opravíme hrad Malenovice, zrekonstruujeme konírnu v Rymicích i zámek Vsetín. V nejbližším období se jenom na těchto velkých akcích v oblasti kultury s velkým podílem dotačních programů EU investuje 355 milionů korun. Naše organizace jsou úspěšné také v dalších projektech – na nákup sbírek, kreativní vzdělávání, zahraniční spolupráci a dalších. A jak už jsem uvedla, kraj nejen dotace získává, ale také směrem k obcím a dalším institucím poskytuje tak, abychom podpořili kulturní život v našem kraji.

Když jsme u krajských kulturních organizací, ty se teď dočkaly významných ocenění...

Čerstvě otevřené Cyrilometodějské centrum Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště letos získalo dvě významná ocenění – Cenu Karla Absolona Zlatý mamut a z prestižní národní soutěže muzeí Gloria musaealis si odneslo Cenu českého výboru Mezinárodní rady muzeí ICOM. Druhé místo v kategorii publikace roku získala kniha Příběh vizovického pečiva, kterou vydalo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V letošním roce se do soutěže Gloria musaealis přihlásilo 73 muzeí a galerií se 121 projekty, proto jsem na naše paměťové instituce patřičně hrdá.

Za sebou máme čerstvě zlínský filmový festival pro děti a mládež, kde se mimo jiné představily i tři filmy finančně podpořené Zlínským krajem. Hodlá Zlínský kraj v podpoře audiovizuální tvorby pokračovat i nadále?

Ano. Program na podporu audiovizuální tvorby bude kraj vypisovat každé dva roky. Nejbližší možnost je už v příštím roce. Program je koncipován tak, že poskytnutá dotace se vrátí kraji formou financí, které filmaři proinvestují v našem kraji. Je to doložitelné čísly. Konkrétně u snímků, které se představily na festivalu, dokázala dotace v celkové výši 5,17 milionu korun vygenerovat čtyřnásobnou útratu filmařů v kraji. Navíc je úžasné vidět náš kraj na filmovém plátně a obdivovat umění našich filmařů. Kdo ještě drama Erhart, seriál Sex o’clock a animák Tonda, Slávka a kouzelné světlo neviděl, tak vřele doporučuji!

Autor rozhovoru: Magazín21, Jan Vandík
Foto: Jan Salač